Proč zrovna brusle?
Jeden krásný zimní víkend jsem se vydala autobusem do Science and Industry Museum. Po celodenní prohlídce a s vidinou Downtownu předemnou (velmi malého v dáli) se zrodila myšlenka vrátit se zpět pěšky. Tak si to šlapu po cyklostezce a po pravé straně se linou 2 krásné běžkařské stopy. I zastesklo se mi po mých krásných červených Sportenech, které mi doma zapadají prachem, zamáčkla jsem slzu a přemýšlela, kde by se daly běžky půjčit.
Jenže tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným...
Netrvalo to dlouho a přišlo jaro. Všechno, všechno kvetlo.... Takže se zrodila myšlenka nová - BRUSLE. Ještě chvíli jsem odolávala, jestli si to počasí nerozmyslí, až jsem podlehla. Jaké bylo mé překvapení, když jsem dorazila do amerického sportovního obchodu s představou, že nebudu vědět, co vybrat. Opak byl pravdou. Prý brusle už nefrčí. Tak jsem vybrala to nejlepší, co zbylo...
A i nadále se hrdě hlásím k motýlímu týmu a jsem pod křídly chicagských větných víl :)
Den jako stvořený pro rekord
Už mám nabrusleno pár set kiláků po obou stranách jezerní cyklostezky, jen na ten rekordní oboustranný v jednom dni ne a ne přát počasí. Když fouká, je to pěkná dřina a i to malé převýšení na trase dá pěkně zabrat.
Sobota byla větrná a byla jsem ráda, že jsem doma po 30km výletu.
Zato neděle, ta se povedla :)
Vyrážím kolem oběda. Sjedu z 39. patra rychlovýtahem, přejdu přes most na State st., scházím po schodech na úroveň řeky, nazouvám brusle, ladím GPSku a vyrážím kolem řeky směrem k jezeru. Vydávám se dále po pravé straně od řeky. Ještě překonat nával turistů v marině a už jsem na klidnější stezce a nerušeně pokračuji vpřed. Jde to jak po másle. Dojíždím na konec cyklostezky, Downtown je z tohoto pohledu maličký, otáčím a jedu zpět.
Blížím se k bodu 0 a síly pořád zbývají. Dnes by to stálo za zkoušku. Přejíždím na druhou stranu řeky a napojuji se na druhou část jezerní cyklostezky. Tady je pěkně plno. Podél celé trasy se táhnou písečné pláže, lidi skotačí spíš na břehu než v té ledové vodě, ale i odvážní otužilci se najdou.
Jsem v půlce cesty na konec stezky, na GPSce 50km. Další meta překonána. Jedu dál. Přijíždím na úplný konec a odměnou mi je dřevěný chodníček přes pláž až k vodě. Dobruslím až tam, zbavuju se bruslí a hurá do vlnek. Brouzdám jezerem, nádherný pocit...
Nohy odpočaté, fusky suché, písek vyklepán, vyrážím zpět k bodu 0. Ještě se kochám pohledem na Downtown z druhé strany a jdu na to. Síly už ubývají a sem tam se pěkně vleču. Ale zapomenutý bonpar v ledvince energii dobije a jsem zas v tempu.
A už se blíží bod 0. Energie kupodivu zbývá, asi to bude tím adrenalinem z nadšení :). GPSka hlásí 71.90km.
Mise splněna :)
A to nejlepší nakonec...
Relax na pláži. Na které? To záleží na náladě a jak moc se mi chce lenošit :). Pláže jsou tu na každém kroku a vychlazený nealko nápoj také nechybí. Jen ta voda by mohla mít trochu lepší teplotu, jinak to nemá chybu ;)
