Do Paříže na kole a zpět

Po namlsání se z jízdy minulý rok je tu nový cíl - Paříž.

Cíl nádherný, kolo obtěžkáno brašnami na obou stranách, cesta 2x tak dlouhá díky vojenským prostorům okolo dálnice do Paříže a v roce moravských povodní také hodně mokrá. Z 23 dnů na cestě jen 3 dny neprší. Boty jsem tentokrát neprošlapala, ale pro změnu je rozmočil déšť :). Ale co tě nezabije, to tě posílí :). Něco na tom bude a svědčí o tom i rozlet v dalších letech...

ITINERÁŘ:

Pá 13.6.

Konečně přišel náš den. Po pečlivé přípravě, balení a trénování stability na nabalených kolech vyrážíme na nádraží v Ostravě. Ještě vyplnit formality pro naše kola, hodit brašny "na hrb" (neb cena přepravy kol s brašnami je hrozivá a pohledy nádražáků na přetížená kola a po zkušenostech i jejich chování se k tomuto majetku, nám za to nestojí :)) a můžeme nastupovat - směr Cheb. Cesta je příjemná a druhý den ráno v 8:10 vystupujeme v Chebu.

So 14.6. - Ne 15.6.

Plán A - v případě příznivé ceny jízdenky přejet Německo vlakem a pokračovat od něměcko-francouzských hranic na kolách.

Plán B - cena jízdenky značně nepříznivá, na kole už od našich hranic a tak daleko, ať se stihneme vrátit včas zpět.

S touto představou se jdeme zeptat na jízdenku. Jaké nás čeká překvapení, když nám paní řekne, že vlak do 1.stanice na německé straně sice jede, ale kola nám v žádném případě nevezmou :(. Co naděláme. Nahazujeme brašny a vyrážíme směr Marktredwitz. Po cestě nám poprvé prší. Nacházíme přístřeší na nádražíčku v Schirndingu.

Zato na nádraží v Marktredwitzu nás čeká velmi milé překvapení. Je víkend, tak je možné zakoupit tzv. S-W-T (Schöne Wochenendticket) pro 5 lidí JEN za 35DM plus 2x6DM za naše kola. Paní naťukala do kompjůtru start a cíl a vyjel nám krásný fahrplan. Cestovat sice budeme až do zítřka a čeká nás 8 přestupů na celém území Německa, ale za ty prachy, paráda :)

Brzy už máme vše krásně nacvičeno a překládáme kola bez problémů. Je paráda, že není třeba žadné byrokracie, kola máme na starost sami a brašny tak můžou zůstat namontovány. Jediným limitem je protáhnout kola i s brašnami vchodem :). Po celou cestu jsme meli jen jednu adrenalinovou chvilku - vystoupíme někde v polích, na zastávce jen automat na lístky a podchod pro opačný směr. Nikde nikdo a nám jede další vlak za 5 minut. Situaci řešíme jak chytrá horákyně - každý zaujmeme s kolem místo na jednom ostrůvku a čekáme, až se rozsvítí na semaforu zelená. Padl na mě ten správný ostrůvek :). Za chvíli už sedíme ve vlaku a frčíme dál, směr Karlsruhe.

V Karlsruhe začíná naše cykloputování. Protáhneme ztuhlé svaly, nasedáme na naše Wheelery a vyrážíme podél řeky Rýn do kempu v městečku Rheinmünster. Po 58,67km jsme v cíli. Kemp je  velice rozsáhlý, je zde místo pro stany, přívěsy a velkou plochu zabírají mobilní domy i se zahrádkou a terasou.

Po 16.6. - St 18.6.

Ráno prozkoumáváme kemp, balíme a vyrážíme, směr Francie... Ale první musíme k hranicím dorazit. Vybíráme cestu přes Kehl, poslední město na německé straně a dále do Strasbourgu. Tady si děláme menší pauzu na prozkoumání města a koupení mapy. 

Obdivujeme staré domy na náměstí, krásnou katedrálu, vyhlídkové lodě na kanále a už pokračujeme dále, směr Molsheim. V cili jsme po 79,39km. Rozbijíme tábor, vaříme a sušíme a konečně se zahloubáváme do mapy :). Čeká nás překvapení - do Paříže to přímo nepůjde, jednak by po té silnici jel jen sebevrah, druhak se to ani nesmí :) a k tomu ještě zakázané prostory kolem. Jak to tak počítáme, máme před sebou jednou tak dlouhou cestu, než jsme čekali.

Než druhý den vyrazíme dál, projedeme městečko. Vše je krásně upravené, kytky, kam jen oko dohlédne. Jeden si tu připadá, jak v jiném století. No nic, je čas šlápnout do pedálů, jen se ještě vyplést ze začarovaného kruhu cyklostezek...

Povedlo se a po cestě míjíme krásnou vesničku s dílnou pro opravy a rekonstrukce Jaguárů. Tito krasavci si to lebedí na dvorku a čekají na staronový lesk. Po vyšplhání se na kopec máme krásný výhled. Při sjezdu začíná pršet, tak se schováváme v lese. Čekání na nedéšť krátíme vařením na pařezu. A je po dešti, a kosové si štěstím pletou noty, je po dešti ... vyrážíme a po pár ujetých metrech potkáváme nádherného veterána. A není sám... před námi další kopec a na jeho vrcholu nás čeká "posun v čase". U krásné stylové restaurace je seřazeno několik nablískaných veteránů. Máme to i s přehlídkou v anglickém stylu, už jen anglický čaj a je to komplet :).

Projíždíme vesničkou a na náměstí je zrovna živá upoutávka na cirkus. U dopravní značky je přivázaná lama, jinde kůň či pštros.

Čas pokročil, večer se blíží, tachometr ukazuje pěkné číslo, to je dobrý důvod poohlédnout se po spaní. Po 108,37km přijíždíme do Lunéville. Kemp je to vyloženě luxusní, téměř sousedí se zámkem :). Marně se sháníme po recepci, tak zatím stavíme stan a kuchtíme něco na zub.

Krásně se tu spalo. Balíme a jedeme prozkoumat zámek. Svačina v zámecké zahradě zavání romantikou starých časů. I náš čas pokročil a je třeba popojet. Tak do sedla!

Jedeme s mraky nad hlavou. Sem tam prší, sem tam ne. Nacházíme krásné místo v přírodě, jak dělané na svačinu. Dnes máme kopcovitý den. Ale co to, můj Wheeler začíná vydávat divné zvuky. Zdroj odhalen - mam naprasklý dvoutalíř. Změna plánu - jedeme někam, kde ho budeme moct koupit.

Přijíždíme do městečka Nancy, snad na nějaký cykloservis narazíme. A narazili. Po předložení ceny se mi protočily panenky. No to je síla. Nabízí mi sice to nejlevnější, ale i tak. Uhádáme aspon koupi jen části kompletu a jsme vděční za ochotu prodavače. Na přesun do dalšího města už je pozdě, tak po dnešních 49,16km nacházíme kemp v Nancy a měníme dvoutalíř.

A dál pokračuju s jednou klikou stříbrnou, druhou originalní SACHSovskou :).

Čt 19.6. - Pá 20.6.

Dnes si počasí dává zvlášť záležet. Ze začátku je krásně, kolem kanálu projíždíme městem Toul s katedrálou dostavěnou v roce 1496. První kámen byl položen už v roce 1221.

Jak se tak vzdalujeme, končí možnost někde zakempovat, všude kolem jsou stáda, ploty, otevřené stodoly se senem. Každou chvíli prší. Víc a víc. Před námi nekonečná rovina bez stromů a nad námi pěkné nadělení. Narážíme na otevřená vrata u stodoly a automaticky se ukrýváme před přívalem deště. Nevím, kdo byl víc v šoku. Ve stodole jsou 2 páni a 2 traktory. Něco kutí. Pozdravíme se navzájem. Oni pokračují ve své čínnosti, my stojíme v koutě stodoly a dumáme, co dál. Nevypadá to, že by mohlo přestat a už máme v nohách 91,90km. Vytahuju francouzskou konverzaci a "hledám slova". Po hodině čekání a trochu nervózním přešlapování obou pánů se odhodláváme k akci. Ptáme se (teda ukazujeme ty pravé věty v knize) jestli můžeme přenocovat ve stodole. Dohodnuto. Dostáváme klíče a pánové někam mizí.

Dnes přijde samonosná konstrukce našeho Beskydu opravdu vhod. Stavime jen ložnici, kuchtíme něco k jídlu a posloucháme burácení deště do plechové střechy. Celou noc leje jak z konve a do toho se ozývá pěkná bouřka. Jsem ráda že nemusíme být venku. Ráno nás budí alarm - rádio začne automaticky hrát na plné kule. To je ale budíček. Balíme, snídáme, hledám v brašnách BEBEčka, aspoň něco na poděkování za přístřeší, a jdu hledat, kam vrátit klíče. Včera jsme nějak zapomněli mrknout, kam pánové vlastně jdou. Po chilkovém procházení se po ulici si nás ale vlastník všímá, vracím klíče a přidávám sušenky made in Czech, loučíme se a my už bez deště vyrážíme dál.

Dostáváme se z oblasti rovin zase do kopečků a lesů. Po cestě narážíme na lesní jahody, to je pamlsek. Déšť se zase hlásí a my nejednou unikáme do lesa. Po 78,34km dojíždíme do městečka Thiéblemont-Farémont, nacházíme kemp (zatraceně drahý na to, co nabízí), stavíme stan, kuchtíme a odpočíváme. Jsme tak ve 3/4 cesty do Paříže.

So 21.6. - Ne 22.6.

Ráno pokračujeme dál. Jen vytáhneme paty, začne pršet. Jsme ještě ve městě, tak se schováváme pod strom a kryjeme naše "nepromokavé" brašny deštníky. Auto, projíždějící kolem, soucitně zatroubí a osazenstvo zamává. Přestává, jedeme dál. Před námi pořádný kopec a na něm silo. Obloha se opět zatahuje. Makáme, ať se můžeme schovat pod stříškou sila. Naštěstí fouká dobře a jsme krytí. Aspoň máme čas na svačinu. Byl to ale výkon :).

Už ani nepočítáme, kolikrát jsme se dnes před deštěm schovávali. Částečně rezignujeme, stejně jsme už mokří. Po 101,01km přijíždíme do městečka Sézanne, nacházíme kemp, stavíme stan a jdeme se ohřát pod sprchu a taky sušíme. Ikdyž obloha nevypadá, že nám dopřeje čas na usušení věcí.

Sedíme nad mapou. Pozitivní zprávu je, že Paříž je už téměř nadohled :).

Ráno pokračujeme dál. Zastavujeme se u jezera plného leknínů. Za chvíli opět prší. To už jedeme kolem ohrady s krávama. Jediný strom široko daleko a je za plotem. Přitlačíme se k plotu, ať nás aspoň nějaké větve ochrání před plnou palbou. Ale to se, jak se zdá, krávám zrovna nelíbí. Přeci se nebudou dělit. Tak nám nezbývá, než tu půlhodinku přečkat pod deštníky bokem. Díky, krávy...

Pokračujeme dál, sem tam projíždíme vesničkou a kocháme se krásným stylem domků i zahrad. A aby to nebylo tak jednotvárné, opět prší. To už jsme u lesa, tak nás aspoň částečně ochrání listy smíšeňáku. Využíváme toho, nachazíme pěkný pařez a kuchtíme. Síla bude třeba.

Protínáme přímou cestu na Paříž, ale my musíme oklikou :(. Všude kolem jsou pole, ani stromku nevidět...

Po 79,73km dojíždíme do městečka Pézarches, kde nacházíme kemp s rybníčkem plným života. Přítulné kočky chodí omrknout nové návštěvníky. Paříž už je za rohem :)

Po 23.6. - Čt 26.6.

Probouzíme se do dne, který bude končit v Paříži, našem plánovaném otočném bodě. Balíme, snídáme a vyrážíme. Počasí zatím drží. Už vidím ceduli PARIS :). Je to její hodně okrajová část. Jsme na kopečku, tak můžeme pozorovat, jak se město blíží. Už delší dobu jedeme stále rovně. Nedá nám to a ptáme se policisty, kudy do Camping de CHAMPIGNY a odpovídá "Pořád rovně". Jedeme rovně už pěkně dlouho, počítáme v hodinách až jsem tu :). Na tacháči 55,33km. Stavíme stan, ptáme se kudy do města a jdeme hledat autobus. Pan řidič nedá na naše přání koupit si daný lístek a radí, jak lépe a kde koupit, co potřebujeme na pár dnů ve městě. Poslechneme a dobře uděláme. To jsou služby.

Pořizujeme si PARIS VISIT na 3 dny se všemi možnými slevami na památky a dopravu. Prokřižujeme město skrz na skrz. Na vyhlídku se místo Eiffelky dáme do obchoďáku Samaritan, kde to máme zadara, stihneme i Louver a Monu Lisu v něm. Ale že tam byl nával. Umělce na Montmartru a Sacre Coeur, procházku podél Sainy, omrknem starý i nový oblouk a obchody na Le Défense a v dáli místo, kde bude stát nová knihovna. Stihli jsme toho ještě více, max, co nám čas dovolil.

Ikdyž počásí moc nepřálo, ve městě to tak nevadilo. Užili jsme si každý den naplno.

A je čas obrátit k domovu. Neradi, ale není na výběr...

Pá 27.6. - Po 30.6.

Balíme a vyrážíme směrem k Sézanne. Uvidíme, kam až dojedeme. Počasí a defekt nás po 82,17km zastavili u lesa. Stan máme zelený a večer se blíží, tak nás stejně nikdo neuvidí. Ráno slyšíme zastavit auto, tak pomalu vykouknem. Partička vyleze z auta a jde si nasbírat houbičky. Ty, co se sbírají u nás, zůstanou na svém místě, ty "radostné" si odnášejí.

Po snídani pokračujeme stále směrem na Sézanne. Po 45,00km jsme tam. NEPRŠELO! Stavíme stan na známém místě. Konečně si můžeme užít i dřevěné lavičky a stůl. Hodujeme :).

Přejíždíme na další bod, počasí nám vůbec nepřeje. Po 92,96km končíme v kempu v městečku Luxémont-at-Vitry. Už se těšíme, až budeme sedět ve vlaku domů. Brašny už dávno ztratily svou nepromokavost a najít měco suchého není jen tak.

Další den se přesouváme jak nejdále to jde. Po cestě projíždíme městečkem, ale je zrovna polední pauza. Vidíme obchodák - stříška - místo, kde se schovat před deštěm, aspoň na chvíli. Jak se blížíme, vidíme, že místo je obsazeno cyklisty v plné polní. Říkáme si, že to musí být Češi a taky že jsou :). Vyměňujeme si dojmy i adresy pro poslání fotek, jak přestane pršet pokračujeme chvíli společně, pak už každý nabíráme jiný směr.

Jedeme kolem nádherného Troussey Canal, ale přes dešťovou clonu si to moc neužíváme. Po 108,68km nacházíme krásné místo ke stanování, kolem nás projíždí loď, kanál je tak na 2 vedle sebe. Všechno je mokré. Z brašen už vyléváme vodu, nezbývá než ulehnout v tom, co máme na sobě. Aspoň něco uschne, snad.

Út 1.7.

Ráno balíme namokro a vyrážíme směrem na Toul. Počasí ne a ne ukázat vlídnější tvář. Po 28,07km dorážíme do města. Rozhodujeme se, že zkusíme dojet do Strasbourgu vlakem. Narážíme na sympatického výpravčího, snažíme se popsat situaci a kam chceme jet. Ochotně hledá nějakou možnost... a nachází. Říká, že za hodinu pojede rychlík, bohužel nebere kola, ale že zkusí do vlaku zavolat, jestli nás vezmou. A podařilo se. Kupujeme jízdenky Toul-Strasbourg za 95FRF každou. Je to síla, ale co naděláme, hlavně dojet :).

A vlak už je tady. Sympaťák nám pomáhá kola naložit, jsou špinavá, mokrá, ale nikdo si nestěžuje. Usazujeme se v kupé, ještě máváme výpravčímu a vlak už se rozjíždí. Po pár minutách přichází průvodčí a ať prý jdeme s ním. Ukazuje nám prostor, kde a jak krásně jsou kola uložena. Při pomyšlení, jak by stejná situace vypadala doma, jen žasneme. Jsme ukolébáni k spánku.

A je čas na vystupování. Teď nás čeká 28km cesta do Kehlu na kolech. V Kehlu se ptáme na cestu vlakem o víkendu do Markredwitzu a nejlépe vycházi stanice Offenburg. Tu už absolvujeme vlakem.

Zajíždíme za město a nacházíme krásný plácek ke stanování. Jsme uprostřed přírody a vypadá to, že i nedaleko ZOO. Poslouchat večer řev lva či jiné zvířeny a nevědět, kde se nacházíme pomyslíme si, že jsme v Africe.

St 2.7. - Pá 4.7.

Jsme už sice v místě startu, ale neplánovaně o pár dnů dříve. W-S-T jízdenka je platná jen o víkendu, tak musíme počkat. Balíme stan a jedeme prozkoumat okolí. Počasí se trochu umoudřilo. Dojíždíme do centra, nacházíme bazén. Spojíme příjemné s užitečným. Domlouváme si uschování kol a vyrážíme si zaplavat. Nádhera... Ještě projíždíme městečko, kupujeme něco k jídlu a vyrážíme zpět "do jungle". Na kontě dnes máme 10km. 

Čtvrtek prolenošíme v přírodě, kola necháme odpočívat a taky dospáváme. NEBALÍME :)

V pátek ráno balíme stan a jedeme na nádraží koupit jízdenky. Paní nám tiskne itinerář. Naše trasa kreslí krásnou Kasiopeu: Offenburg - Stuttgart - Nürnberg - Marktredwitz. To vše opět za příjemných 35+6+5DM. Ještě si naposledy užíváme bazénu. Krásná tečka před cestou. Na kontě dnes máme dalších 10km.

So 5.7. - Ne 6.7.

Vlakem z Offenburgu vyrážíme v 7:45 ráno a do Markredwitzu dorážíme v 15:05. Převléct do sportovního a šup na kolo. Musíme do Chebu, odkud už nás čeká poslední část cesty. Po 40km jsme v Chebu. Už jen očistit kola i sebe, převléct zpět do cestovního, koupit jízdenky do Ostravy a vyplnit papíry pro kola...

Vše zařízeno a už se pohodlně usazujeme ve vlaku. Čeká nás dlouhá cesta. Po cestě pěkně prší a tak jsme rádi, že jsme v suchu a ne venku.

A v neděli už vystupujeme v Ostravě. Počasí se neumoudřilo. Za pár dnů se na Moravu přihnala velká povodeň. Vyšlo to o fous...