Přípravy

Mapa letových terénů ZDE

Září

Do předpokládaného odjezdu zbývá měsíc a půl, tak je třeba začít dohánět, co mě uniklo za dobu mimo domov. Počasí je proměnlivé a hlavně můj Pluťák čeká na technickou.

Druhý týden v září si pro něj do AXISu jedu. Přibírám náhradní šňůry a skytex a dostávám cenné rady. Domlouvám si trénink vlekání se.

Ale nejdříve je třeba oprášit základy. Beru kolo a jedu si objet terény kolem Odry, ať můžu loučkovat. Nacházím hned několik, tak druhý den nelením, dofoukám kolo, hážu na záda bágl a frčím na loučku. Trápím se trápím, moc to nefouká, spíš to mám jak sauna zadara, ale aspoň něco.

Předpověď nevypadá nejlépe, tak to chce urychlit. Nacházím palkovickou loučku a konečně se dostávám i do vzduchu. Druhý stupeň je za mnou, můžu na vlekání.

Vlekání z druhé strany je zážitek. Vyzkoušela jsem si několik "mimořádných" situací, které jsem v plánu opravdu neměla. Ta nej by se asi dala popsat slovy "běžím, běžím, orám".

Hlínu jsem vyklepávala ještě dlouho, tak bylo třeba pořádně vyčistit sebe, sedačku i padák. Posloužila zahrada a Vilík na zátěžové testy.

Říjen

Tak se nám láme měsíc, už odpočítávám. Letenku jsem mezitím popotáhla na konec měsíce. Chtělo to aspoň jeden pořádný let. U nás už na to počasí moc nebylo, tak jsem se obrátila na El Speedo a výsledkem byl týdenní pobyt ve Slovinsku na Lijaku. Počasí si s námi sice zahrávalo, ale i na lety došlo a hlavně sešla se bezva parta. Odjíždělo se 1.den po prohibici :).

A co by to byla za sezóna bez závěrečné :). El Speedo pořádalo Vinoviják - let nad vinicemi pro motoráře a vlekání pro nás ostatní. Ale vlek se pokazil, tak přišel na řadu plán "B". Jen necelých 70km od Vídně je Hohe Wand, krásné místo vhodné pro létání, lezení, cyklo i turistiku. Jak si Peťa z Lijaku prostudoval terén, padlo rozhodnutí jet na HW o den dříve a vzít 3v1 - kolo, úvazky, padák. Nápad super, okořeněný nádherným zážitkem z podširákování na vyhlídce. Jen musím přidat v tréninku ať tu skálu příště taky zdolám :). Navečer jsme se přesunuli do vinného sklípku v Mikulově a to byla opravdu krásná tečka.

Listopad

Opět měním datum odletu, na hromádky nachystaných věcí narážím všude kolem. Montuju na futra hrazdu a zavěšuju se do sedačky. Zkouším pultík, posez atd, jen ten výhled při pohledu dolů nic moc :). Cvičně odhazuji záložák, ale co čert nechtěl, vypadne víc, jak obvykle. Tak mě ještě čeká přebalování. Modrý pluťák mám rozprostřený v obýváku, červeno-bílý záložák visí na hrazdě ložnicových futer. Pěkná podívaná :)

Přebalování záložky mám domluveno ve Sky Paragliders, kde se konečně setkávám s Tomášem Lednikem. On přebaluje a já jen sem tam něco přidržím, ale hlavně sleduju, jak se co dělá. Těším se, až se na nějakou akci s JEMM klubem taky podívám. Do té doby už snad budu mít pořádně natrénováno ;)

Záložák už má opět tvar malého psaníčka, jen ten pluťák se pořád povaluje po obýváku. Počasí nepřeje balení venku už pěkně dlouho, ale už to nemůžu odkládat. Odsunuji sedačku do stran a tím mám dost místa na listování půlky křídla, pak té druhé. Dá mi to pěkně zabrat. Poprvé listuju a tak si jdu pustit nějaké to video, ať se moc netrápím. A jde to, mám sbaleno!