Z Houstonu do Denveru s Vlastou, Mišpulínem a Kremešem

Tak toto bude na dlouhé vyprávění...

Na začátek si vypůjčím Saturninova slova a upravím si je k obrazu svému - Celý život toužím dostat email nevšedního rázu...

Je 1.května, pracovní den jako každý druhý. Pro trochu rozptýlení mrknu na mail. Je tam :). Ale co to, odesílatel mi povědomý není. Otvírám, objeví se krátká, ale výstižná zpráva s přiloženým odkazem. Čtu jednou, dvakrát a přemýšlím, kdo z kamarádů si ze mě tentokrát vystřelil. Neodolám a klikám na link. Padá mi čelist, klikám dál a dál.....

Zákazníku sorry, tento den je pracovně ztracen, jdu to na vzduch rozdýchat. Hlavou se mi honí milión věcí. Přemýšlím, jak co nejrychleji vyčistit svůj pracovní To Do seznam. Jedno je mi ale jasné hned - JEDU!

A takto parádně jsem se měla - KUKNI TU :)