Po mezipřístání v Sigapuru a Surabaya vystupujeme na Lomboku. Letiště je vzdálené asi 40km od hotelu v Mataramu. Vyzvedáváme zavazadlo a prodíráme se houfem taxikářů, pro které jsme perfektní úlovek. Ale náš cíl je meziměstský bus. Konečně nás to vyplivlo před budovu letiště, jen pár kroků od pokladny autobusu. Kupujem lístek a frčíme. Prší a prší. Krajina je nezvykle zatopená. Ale to jsou jen rýžová pole. Poprvé můžu pozorovat, jak se rýže pěstuje.
S přestupem na taxík přijíždíme do Mataramu, před hotel Briani. Příjemné prostředí s krásným bazeném a voňavým jídlem na ulici nás nechá lenošit ve městě po celé čtyři dny. Po nekonečných přípravách v Darwinu konečně dospáváme. Přes den procházíme městem a shaníme informace o Indonésii a trajektech.Vypadá to, že jsme jedinými běochy ve městě a to se nám líbí.
Přejíždíme do Sengiggi, kde půjčujeme na tři dny auto a vydáváme se objevovat ostrov. Chceme se podívat do hor, tak nabíráme směr Senaru. V blízké dědince zastavujeme navečeři. Přisedá si k nám místňák, představí se jako Mr.Hardy. Pomáhá nám s domluvou naší večeře a během jídla načrtne plánek cesty k možnému noclehu. Je na nás, jestli jej použijeme. Loučí se, my dojídáme a nakonec přijíždíme podle plánku. A nelitujeme. Jsme vysoko ve vesnici Senaru, potkáváme se s patičkou, co se právě vrátila po zdolání místního vulkánu. Jejich vyprávění je tak barvité, že se v nás rodí plán pokořit vrchol. Ale tam se jde jen s průvodcem, trvá to 3 dny a my máme zrovna půjčené auto. Ale nakonec kompromis nachazíme...
Ráno se jdeme projít k jednomu z vodopádů a vyrážíme prozkoumávat další části ostrova.
Projíždíme kolem pobřeží a zastavujeme se na svačinu u lehárny - dřevěný přístřešek na kůlech a bez stěn sloužící k odpočinku, jídlu, úkrytu před sluncem nebo deštěm a také k modlení. Za chvíli už je kolem nás živo a i ostatní lehárny jsou plné. Po jídle jdeme na průzkum okolí. U moře nás odchytí místní dívčina s tím, že si chce procvičit angičtinu. Výborná příležitost pro odpovědi na naše otázky. Dáváme se do řeči a příjemný rozhovor je zakončen pozváním do rodiny. To si přeci nenecháme ujít. Gema si sedá k nám do auta a její manžel nám na skůtru ukazuje cestu. Přichází pořádná průtrž, silnice jsou plné vody, tak tak vidíme na cestu. Ale nakonec jsme po snad 40ti km u cíle. Jsme představeni rodině, sourozenci se představují také jménem Gema. 72 letý otec rodiny nám vysvětluje, že každé z jeho sedmi dětí má prvním jméno složené z prvních 2 písmen dědova a otcova jména. Tato rodina patří k nejvýznamějších ve vesnici, jeden z příbuzných dokolce kandiduje ve volbách. Potkávali jsme jeho tvář na plakátech po Lomboku. Po výborném jídle dostáváme návod, jak najít ubytování. S díky se loučíme, ještě foto na rozloučenou a vyrážíme, směr Tetebatu.
Kolem příjemného penzionu se rozprostírá spousta rýžových polí. K našemu překvapení se po hrázích políček může procházet, tak hurá na průzkum. Potkáváme rolníky, procházíme po hliněných hrázích, které jsou neskutečně pevné a v kaskádách tvoří krásné obrazce v krajině. Vidíme všechny fáze pěstování rýže. Tento den bude patřit k těm nezapomenutelným. Diky, Gema :).
Nasedáme do auta a vydáváme se směrem k JZ pobřeží ostrova, zatím směrem na Sekotong a Bangko Bangko. Po cestě se kocháme okolím, střídá se déšť a sluníčko, až v podvečerních hodinách přijíždíme k pobřeží. Na plavky evropského stylu to pro mě není, tak brouzdám křišťálovou vodou, pozoruju rybky a nacházím až jedovatě modrou hvězdici. Vlasta bere šnorchl a jde prozkoumat okolí. Je nádherný západ slunce, rybáři chystají sítě, v dáli pozorujeme blesky. Máme štěstí, bouřka jde mimo nás. Ve vesničce Pandanan si dáváme vydatnou večeři. Majitel si s námi povídá a tak se dovídáme o Indonésii víc a víc. Loučíme se a míříme k předem vybranému místu na kempování. Vyjíždíme na kopec, odkud máme krásný výhled na okolní ostrovy. To bude ráno plné výhledovin :). Večer nám kapky buší na střechu půjčeného Daihatsu a ráno je opravdu krásné.
Nezbývá, než se vydat zpět do Sengiggi. Vrátit auto, vyřídit maily no a odpoledne si nás vyzvedne průvodce a přesuneme se zpět do Senaru, odkud se vydáme pokořit známý vulkán Mt.Rinjani, vysoký 3726m.